Sociální úzkost: Když je i běžný rozhovor výzvou

Sociální úzkostí trpí čím dál více lidí – a často jde o děti. Pro někoho může být stresující už jen odpovědět před třídou, pro jiného i běžná konverzace. V článku, který jsem psala pro Flowee, sdílím své zkušenosti ze škol a terapeutické praxe.

Níže najdete shrnutí hlavních myšlenek – celý text si můžete přečíst zde na Flowee →.

Co je sociální úzkost?

Sociální úzkost není jen „nervozita“. Je to intenzivní, často paralyzující strach ze sociálních situací – ze ztrapnění, selhání, z kritiky. Často ji doprovází i silné tělesné projevy: třes, bušení srdce, dušnost nebo panické ataky.

Kde to začíná?

Ve školní psychologické praxi se s úzkostí setkávám už u dětí kolem 12 let. Bojí se mluvit před třídou, cítí tlak „něco nezkazit“, obávají se zesměšnění. V pandemii se tyto potíže zintenzivnily – děti ztratily kontakt s kolektivem a návrat do běžného režimu byl pro mnohé velmi náročný.

Co pomáhá?

• Dechová cvičení a práce s tělem

• Technika „hlava plná strachu“ – rozlišujeme reálné a nerealistické obavy

• Postupné vystavování se situacím – krok za krokem, v bezpečném prostředí

• Psychoterapie – zejména kognitivně-behaviorální přístup

• V těžších případech i farmakoterapie (léky předepsané psychiatrem)

Reálný příběh:

Jedna z mých klientek – dívka z 8. třídy – nedokázala kvůli úzkosti mluvit před třídou. Společně jsme pracovali s jejími obavami, hledali zdroje odvahy v minulosti… a dnes? Zvládla odrecitovat báseň před spolužáky. Její reakce? „Skvělé!“

Závěr:

Sociální úzkost může výrazně narušit každodenní fungování. Ale když jí začneme rozumět, můžeme ji postupně překonat. Důležité je – nečekat. A nebát se říct si o pomoc.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Flowee.cz – Lidí se sociální úzkostí přibývá a jsou čím dál mladší

Chcete si o tomto tématu promluvit? → Kontaktujte mě